renatamartinova

Čím déle s dechem pracuju, tím méně mě zajímá, kolik toho s ním dokážu udělat. Často poznám, kdy už jsem za čárou a jdu proti sobě ~ tam, kam by se mému egu moc líbilo dostat. Jindy poznám, že mě naopak brzdí moje vlastní mysl a její příběhy. A někdy poznám, že je to prostě ono. A většinou se v tu chvíli neděje žádné „wow“ ani výstřel do vesmíru. :)) A čím dál víc mě zajímá: Co se stane s dechem, když vytvořím podmínky, ve kterých ho nemusím měnit ~ a on se změní sám? Znám svět moderní práce...

Na začátek chci říct jednu věc. Tohle téma vnímám přes svůj vlastní filtr. Jsem máma. Dělám několik pracovních rolí zároveň, protože jinak by to ani nešlo. A to všechno se propisuje do toho, jak přemýšlím o klidu. Zároveň se na to snažím dívat i obecněji. Ale berte si z toho jen to, co s vámi rezonuje. ~ Občas si říkám, že žijeme v době, kde je úplně normální být pořád trochu v napětí. Být hodně v hlavě. Ve výkonu. A neustále tam mít to: „ještě něco musím dodělat“. Pokud jste na volné noze,...

Reflexe po dechovém workshopu. Po workshopu Základy funkčního dechu ve mně doznívá nejen samotný prožitek, ale i otázky, které se k němu vážou. Ráda se u nich z mnoha důvodů zastavuji. Píšu tentokrát z lektorské pozice. Stále víc si uvědomuji, že porozumění těmto procesům nevzniká jedním workshopem. Že vyžaduje čas, zkušenost a opakovanou praxi. A že některé odpovědi se ukazují až s odstupem. Co se tedy na tomto workshopu odehrálo? Z mé strany zůstaly po setkání především syrové poznámky....